Slunce

Nakreslím slunce, aby tě hřálo
Když schováváš se pod mraky
Nakreslím štěstí, aby se zdálo
Když sledují tě přízraky

Nakreslím slunce, aby tě vedlo
Když utíkáš v temném lese
Nakreslím štěstí, aby tě zvedlo
Když ostatní někdo nese

Nakreslím slunce, aby se smálo
Když ty nemůžeš pro slzy
Nakreslím štěstí, aby se dalo
Vždyť dát se přece nemrzí.

Modlitba

Brouzdám se listím spálených knih
Procházím alejí morových sloupů
Ke kříži přibíjím Sever a Jih
Ve strachu z vědění nahý se koupu

Podávám Evě jablko poznání
Přijme ho dívka a nebo žena?
Napjatě čekám na ono pozvání
Snad i já dočkám se svého jména

Brouzdám se listím spálených nadějí
Přibíjím na stromy myšlenek listy
Nutím je očím, co vidět nechtějí
Zoufalou modlitbu ateisty...

Cesta

Tančím na ostří ano a ne
Do očí schovávám dlaně
Ptám se tě po sté: Zdál ses mi sne?
Tančím jen pro nás a za ně

Vytvářím neviděn mosty a podpěry
To jsou mé jediné zbraně
To všechno spáchám jen pro trochu důvěry
Cestou k té jediné bráně

Nemám sil znovu si nasadit masku
Stát na té nejtenčí hraně
Při hloupých myšlenkách na lásku
Nemám sil vyhnout se ráně

Slova

Pokládám pomalu slovo za slovo
Učím je tichounce našlapovat
Sotva je poskládám, začínám na novo
Mohu je tvořit a opravovat

Je snadné křičet a zůstat neslyšen
Stavět si stěny silnější skály
Šepotem vyloudit ze rtů tvých tichý sten
Zapírat křivdy, které se staly

Slovy ti mohu malovat obrazy
Popsat ti podobu soudného dne
Každý kecal však jednou narazí
Vodopád zastaví jediné "ne"

Mít dvě vlastní já...

Můžem si společně užívat ticha
Zanechat za sebou pádící čas
Poslouchat jak všechno okolo dýchá
Celý svět žije teď jenom v nás

Můžu se dívat sám sobě do očí
Ruku v ruce, sedět sám s tebou
Vědět, že Země jen pro nás se otočí
Mít dvě vlastní já a přitom být sebou

Můžeš se hněvat jen sama na sebe
Nebo se radovat pro svou pýchu
Při hříchu myslet si odvážně na nebe
A prožít bouři v půlnočním tichu