Víc než bych měl

Víc než bych měl
Těším se na možnost příštího dne
Tvou přítomnost mám jak na příděl
A ve mě vše trhá se a pne

Víc než bych měl
Vyhlížím náš potenciál dění
Co říct bych ti směl
Když jsem ztělesněním chtění

Víc než bych měl
Chci cítit na krku tvůj horký dech
Do hlubin bych sjel
Jak krůpěje potu po zádech

Víc než bych měl
Obnažuji své srdce
Víc než by mělo
Chutná tvé mlčení trpce

Pohádka

V pohádkovém kraji
Kam nikdo nezavítá
Je jen tma a ticho
Málokdy tam svítá

Všichni vzdychají si
Po dřívější době
Kdože? Král a šašek
Dva v jedné osobě

Co změnilo se, ptáš se?
Nu, jak už se stává
Nad nevyhnutelným
Láska nevyhrává

Král byl usazen
Ne však na svůj trůn
Z jiskření a smíchu
Je šumění dun

Sedí tedy v koutě
A s šaškem se sází
Zda-li přijde rozbřesk
Ten však nepřichází

Tak zavírá oči
Milující sobec
Jako každou pohádku
I tuhle čeká konec

TO

Mám dneska vztek
Tak nějak bez nároku
Víc než by jeden řek'
Víc než je dní v roku

Mám dneska mrzení
Tak nějak z přesvědčení
Že není prázdné tvrzení
Že pro mě štěstí není

Mám dneska v srdci chvění
Tak nějak bez důvodu
Za všechno svoje chtění
Za neschopnost svých svodů

Mám dneska TO a nebudu mít víc
Mám dneska TO a tím je pouhé nic...

Quijote

Vítejte v muzeu života
Života jedné grotesky
Hrál si na Dona Quijota
Zde vzpomínek jeho jsou záblesky

Byl šampionem jednostranné lásky
Tam nikdo ho jen tak nepředčí
Kde jiným by praskaly vrásky
On s úsměvěm na rtech vám zakřepčí

Byl mistrem světa v doufání
Co dekádu měl lásku novou
Každá se mu však ubrání
Nebyl víc než jednou epizodou

Dál a dál čeká na zázrak
Jak chtěl by si volně létat
Vás jistě už nudou šálí zrak
Do smrti bude sám čekat

Nalezení

Konečně našli jsme se
Po třetí? Po čtvrté?
Pláčem' a smějeme se
(S)mysly odkryté

Kdo dá komu více?
Hostitel či host
Nebýt té hranice
Co budí strach i zlost

Proč bez zavolání
Do mých snů se kradeš
Šeptem při milování
Jen srdce mi lámeš

Přes všechna varování
Tělem svým mě klameš
Denně a bez ustání
Jak srdce mě lámeš

Múza

Nevím, co se skrývá v řádcích
Nevím, zda je den či noc
Nevím nic o všedních svátcích
Básník volá o pomoc

Nemám slov a to je bída
Rady mám jen pro druhé
Cosi myšlenek tok hlídá
Kéž by teprv' podruhé

Slabý hlásek v hlavě duněl
"Vždycky víš, proč nebýt má"
Básníkův jsi trpký úděl
Jsi múza, co mě nelíbá

Zas přichází myšlenka dotěrná
Kde jsi rozume, ty mrcho nevěrná?

Rytíř

Jsem tu zas a jsem tu znova
Rytíř smutné postavy
Co vždycky najde správná slova
Co chmurám Tvým se postaví

Jsem tu zas a zase zmizím
Až nebude mě třeba víc
Budu zas vojákem cizím
Budu zas jen pouhé nic

Jsem tu zas, když úsměv vadne
A objímám ji těch pár dní
Úmysly snad trochu zrádné
Nechte mě stát vedle ní!

Jsem tu zas a problém zmizel
Odcházím a ty zas s ním
Z rytíře je tichý přítel
A sám sebe nezraním...