Pohádka

V pohádkovém kraji
Kam nikdo nezavítá
Je jen tma a ticho
Málokdy tam svítá

Všichni vzdychají si
Po dřívější době
Kdože? Král a šašek
Dva v jedné osobě

Co změnilo se, ptáš se?
Nu, jak už se stává
Nad nevyhnutelným
Láska nevyhrává

Král byl usazen
Ne však na svůj trůn
Z jiskření a smíchu
Je šumění dun

Sedí tedy v koutě
A s šaškem se sází
Zda-li přijde rozbřesk
Ten však nepřichází

Tak zavírá oči
Milující sobec
Jako každou pohádku
I tuhle čeká konec