Ahoj, jak se máš?
Já se mám dobře a doufám, že ty též
Psal jsem dle šablony milostná psaní
Bylo mi deset a já neměl zdání
Že slova mají moc
Že máš ji i ty a já mohu též
Dnes další dopis mačkám v dlani
Z řádků vane zaváhání
Poslat těch pár slov
A byla by to prostá lež
Tvrdit, že nevím, co mi brání
Právě pro mé naléhání
Medvídek na kraji postele
Se záplatou a zašitým uchem
Působí poněkud nesměle
Hlídač, co bojuje spíše svým duchem
Není to rytíř, není to hrdina
Dřevěný meč a z papíru štít
Případný pád snad zachrání peřina
Za klidný spánek bude se bít
Veršotepec model 83
Poněkud nám zrezivěl
Tohle máme dneska spravit?
Divné, fungovat by měl
Kolik toho zvládl napsat
Když byl ještě v provozu?
V průměru za tři měsíce
Šest až osm úhozů
Není divu, že tak dopad’
Nepsal nikdy, jak by rád
Zřídka mazán motivací
Často výpadek či zkrat
Čet’ to někdo? Jeho řádky?
Nechce se mi to moc zdát
Bylo jich pár… pár let zpátky
Mám kliku
Že pár přátel si mě přivlastnilo
Na delší dobu
Nežli by se mi snilo
Mám kliku
Že budím se každý den
Bez ohledu na náladu
Se necítím být podveden
Mám kliku
Že občas slyším mám tě rád/a
Přesto že chybí mi
Kdo škrabal by mi záda
Mám kliku
Což je pro mě velká změna
Nepůjdu jí naproti
Počkám na Viléma
Pasovat se s horou
Není zrovna psina
Bosky, bez výbavy
V sobě lahev vína
Občas padám dolů
Ne však do propasti
Kdo jistí sám sebe
Semtam prostě schrastí
Je tu pěkný výhled
Když otevřu oči
Mám trochu strach z výšek
Když se mnou se svět točí
Zvykám si jen zvolna
Nechám svět točit se a dál
Škrabu se na vyšší místa
Jsem velmi opatrný optimista
Zase zlomenina?
Čerstvě nevypadá
Žes nepřišel dřív
Je v tom nějaká zrada?
Nechce se ti hojit?
Že to nedovolíš?
Tak neumřeš na to…
A k zákroku svolíš?
Třeba zatnout zuby
Sám sobě dát slib
I když bouřka trvá
Prostě bude líp
Prožít každé zítra
Bez plánu, bez režie
Možná zlomené
Přesto silně bije
