Máš hrdlo na zámek a to se ti tak líbí
V očích nosíš roztančené víly
Já držím klíč a k němu tvoje sliby
Celá věčnost potrvá jen chvíli
Ruku v ruce pohledy všech kolem
Brodíme se tam a zase zpět
Společně jazyky neplýtvají slovem
Šeptají si přesto tisíc vět
Tišíš mou žízeň, ukájíš hlad
Je zločin spáchat něco milého?
Pro jedno hloupé "mám tě rád"
Běžíš jak o život v náruč jiného
Zámek i klíč v popel se sype
Když se tvé rty sklání k jeho šíji
Tvůj lehký smích v ráně se mi rýpe
Zoufalství ve mě se útěšně svíjí
Vzpomínky vplouvají širokou řekou
A já topím se v jejím toku
Po tváři hladíš mě ručkou měkkou
Proč zase odcházíš po mém boku?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat