Vraťte mi mé já, prý není na útěku
Ty divné hlasy někam ho schovaly
Dal jsem za to půlku svého věku
A hlasy se jen hádaly
Hádaly se o hodnotě bytí
Lépe snad o jeho nehodnotě
Už je to tak, hochu, není zbytí
Já schované je, jak tón v notě
Chvástaly se "Všechno dobré přejde"
Dřív než by se mohlo líbit
Štěstí prchlo a další už nejde
Mohly rázně jednohlasně slíbit
Lehko věřit, důkazy jsou tady
Hlasy nepřestanou našeptávat
Záludné a občas chytré rady
O radost ne vždy lze zakopávat
Kde jsou hlasy plné pochopení
"Klid můj milý, to se ti jen zdá"
Sebeláska v koutě zuby cení
Vraťte mi mé já...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat